No chápete to?
JAK JE TO MOŽNÝ?!
Slovní spojení "utíkat jako voda" tady fakt neplatí, protože to bylo spíš "utíkat jako Usain Bolt v roce 2009".
Začátek byl asi jako kdyby mi někdo vylil kýbl ledový vody na hlavu. Člověk nevěděl co, jak, kdy, proč. Což by si teda jeden řekl, že se během prváku a smrště jménem anatomie, nějak ... aklimatizuje.
Jenže najednou tady byla fyziologie.
A testíky.
A asi deset tisíc možných zdrojů, ze kterejch se (ne)učit.
"URČITĚ NE GANONG!" říkaj jedni. "Probůh, hlavně ale nezkoušej Borona", radí moudří spolužáci z vyšších kruhů.
A jediný, co chcete, je schoulit se do klubíčka a doufat, že se probudíte ve chvíli, kdy někdo konečně napíše knihu, která by byla vyhovující jak pro vás, tak pro vážené a moudré hlavy Fyziologického ústavu (a nebude mít 3500 stran...).
Po semestru teda mohu konstatovat dvě věci:
1. Ne, Novák na testy nestačí.
2. Česká literatura fakt stojí za hovno. Mého srdce šampióni jsou kombo Guyton&Constanzo. Jo a v krizi samozřejmě wikiskripta.
A....slovo fyziolka mi zaručeně do konce dalšího semestru způsobí žaludeční vředy.
Další supr novinkou semestru je biochemka. Na střední jsme s biochemií - a chemií obecně - kámošky FAKT nebyly. Takže je jasný, že se mi ze slova "biochemie" ježily hrůzou ty tři chlupy na hlavě, co mi ještě zbyly.
Nicméně musím uznat, že jsme na seminář schytali fakt peckovýho vyučujícího a když přimhouřím jedno oko, tak bych snad i řekla, že mě to i ... bavilo?
No a navíc, ty materiály jsou fakt skvěle zpracovaný a člověku se hned líp učí, když ví, z čeho, žejo?
A pomyslnou poslední příčku v žebříčku oblíbených předmětů zaujímá histologie.
Každá strana, věta, slovo, je pro mě utrpení přirovnatelný k vstávání dřív, jak v sedm.
Jako fakt, už jen myšlenka na histolu mi způsobuje fyzickou bolest.
Takže to, že s ní mám zanedlouho zkoušku, mě činí velmi....znechucenou.
Kdyby měl někdo nějaký triky, jak při učení histoly a PŘEDEVŠÍM embryologie nespáchat rituální sebevraždu, sem s nimi, díkýčko!
Takže i když jsem měla jen tři předměty, školu třikrát týdně (no.... nejsem zrovna ukázkovej příklad co se týče docházky na přednášky), měla jsem pocit, že toho je prostě MOC.
Ale po třech, čtyřech tejdnech už se to nějak otřepalo. Navíc s každým týdnem se ze mě stal větší flegmatik, takže to vlastně nakonec byl fajnovej semestr.
Až je mi líto, že jsme u konce.
Nicméně s koncem semestru přichází Vánoce! Vánoce miluju a tento rok jsem si předvánoční atmošku užila dvakrát tak. Asi za to může brněnskej Turbomošt.....kdo ví.
Svátky si plánuju fakticky užít! (....co nejvíc mi histola dovolí. NAŠTĚSTÍ budu mít non stop zdroj glukózy ve formě cukrovíčka, tak by to mělo jít samo, žejo.)
Všem, co se taky musej přes svátky učit, přeju pevný nervy. A těm, co se učit nemusej, (trošičku...dost...) závidím.
Tak či onak, šťastný a veselý!
Žádné komentáře:
Okomentovat