F Y Z I O L O G I E

Největší hrůza druháka?
Jednoznačně zkouška z fyziologie. Neboli fyziolky. Jak je libo.
Za celý dva semestry uslyšíte tolik zvěstí a zaručeně pravdivých historek, že se tejden před zkouškou div nedopujete práškama na uklidnění.
Ale jsou všechny tyto příhody vážně pravdivý?

První problém, týkající se fyziologie, je  Z ČEHO SE SAKRA UČIT??
Zeptejte se tří starších mediků a vsadím boty, že se neshodnou. Na výběr toho je mnoho a nejhorší je, že v každý knize je nějaká kapitola fakt boží a další zas úplně na nic.
A jaký jsou vlastně možnosti?

Začnu nejdřív přímo knihami - a nejprve mým osobním favoritem, mou láskou a společností hlavně druhý semestr:
GUYTON. Jo, je fakt tlustý. Jo, je to docela obkecávačka. Ale minimálně LEDVINY jsou v něm fakt skvělý (dokonce i prezentace doc. B. z něho vychází + to dokonce i ona sama říkala na přednášce). Ale mně se líbil jako celek, proto jsem se učila primárně z něj. S čistým svědomím ho vážně můžu doporučit.
Kdyžtak seženete i v pdf - tady.

Další, všemi mediblogovými čtenáři oblíbená kniha, LINDA COSTANZO. Já jsem z ní byla nadšená, hlavně zimní semestr. Ale v tom jarním jsem zjistila, že tam dost věcí chybí. Nebo jsou moc stručný. Určitě jsou tam super HORMONY, ANS, ABR - a obrázky, schémata jsou v týhle knize fakt boží! Ale já osobně bych se jen z ní teda neučila. Ale znám lidi, co ano, a taky to šlo. Jako u všeho, je to o tom, co komu sedí.

Další je BORON. Ten má, myslím, kolem tří tisíc (ANO, TŘÍ TISÍC) stran. To přece nemůže nikdo přečíst celý... ne? Ale ne, samozřejmě znám lidi, co se učili výhradně z Borona - i já sama jsem do něj občas nahlédla, třeba SRDCE tam bylo překvapivě moc fajn. Ale obecně to je šíleně složitý, komplikovaný, dlouhý čtení, a eh, fuj. Ale tak kdyby po tomto skvostu ( o kterým uslyšíte na přednáškách tak 87826x  - je to povinná?/doporučená literatura ) zatoužil, tak tady je pdf.

Pak tady máme SILBERNAGLA a jeho Fyziologický atlas.  A je super! Doporučuju si půjčit v knihovně. Asi bych nespočítala, kolikrát jsem do něj nahlédla. Fakt moc pěkný schémata, je to tak všechno ucelený, stručný, jasný. Na rychlé opáčko nejlepší.

Existují i další možnosti - Javorka (slovenská kniha, fajn především na krev), Ganong (tenhle je nejlepší na zatopení v krbu, ale jinak obecná fyziologie v něm se... dá).  Na EKG DOPORUČUJU TECHMED, úžasně zpracovaný!!! Spoustu obrázků, jednoduše vysvětlený. Jo a vlastně ještě český Kittnar (nemám zkušenost), Trojan (taky ne).




Jasně že je zbytečný mít koupený všechny knihy. Kupte/půjčte si jednu, který se budete držet primárně a další se daj sehnat v pdf, takže do nich můžete nakouknout v době krize. Příliš to ale zas nepřehánějte - není nejlepší nápad číst každou kapitolu ze všech možných zdrojů, to byste se už zbláznili úplně! Myslete na to, že prostě nemůžete umět všechno stoprocentně.

A SAMOZŘEJMĚ - Vypracované otázky Nováka - Áčko, Béčko; ty z roku 2017. Jsou tam chyby. Ale není jich moc. A znám lidi co se učili JEN z nich. A většinou to dobře nedopadlo. Já jsem si do nich vypisovala, brala je jako jakousi osnovu a přehled toho, co asi k danému tématu říct. Využívala jsem je především týden před zkouškou, kdy jsem opakovala jen a jen z nich. Protože kdo by četl pár dní před dnem D Guytona, žejo.

CVIKA & SEMINÁŘE & PŘEDNÁŠKY

Pokud na cvika schytáte někoho dobrýho, nijak zvlášt se do nich připravovat nemusíte. Já jeden semestr měla čest s I.S., a bylo to hrozný. Sice jsem se asi dost naučila, ale byl to hroznej stres. Pořád testy, vyvolávání, mínuska, pluska... jen si na to vzpomenu a orosí se mi čelo. Jinak jsou samotná cvika fajn - naměříte si EKG, můžete si zjistit třeba astigmatismus, jak jsou na tom vaše cévy z rychlosti pulsový vlny a tak. Lepší je jarní semestr, dělá se víc zajímavejch věcí.
(Jo a dělejte si protokoly. I třeba ve skupinkách jeden společný, který si pak pošlete mezi sebou - před zkouškou se to hodí.)

Semináře jsou taky v pohodě. Trvají hodinu a půl; na začátku se píše testík. Testy fakt nejsou obtížný, když se na ně připravíte. Většinou je z celýho ročníku neudělalo tak 5-10 lidí, takže žádná hrůza. Píšou se oba semestry, celkově je testů šest, každý má deset otázek, jedna správná. V zimním byl teda jeden test fakt hnusnej, myslím, že téma okolo ovulace&těhotenství; to byly fakt zákeřný otázky. Ale jinak nic, co by vám mělo způsobovat vředy. Pokud jeden (či více) testů nedáte, na konci semestru se píše jeden ze všech témat daného semestru (tak to bylo po novým v létě, v zimě stačilo jen 5/6 testů bez nutné opravy).
Někteří vyučující se ptají na otázky, někteří to berou spíš jako přednášku; ale vesměs byli příjemní a v pohodě, a pokud jste nevěděli odpověď, nijak to nehrotí.

A co se týká přednášek.. v letním semestru jsem pravidelně chodila, nahrávala si přednášky a myslím si, že mi to vlastně nakonec pomohlo.  V zimáku má účast byla.. no.. spíš nic, než moc, protože neuro mě vůbec nebavilo a stejně jsem se to neučila, takže jsem čas využívala na mnohem důležitější věci (třeba spánek v knihovně). Někteří lidi na přednášce nebyli ANI JEDNOU za celý rok a stejně zkoušku dali. Takže jestli chodit, či nechodit, je samozřejmě čistě na vašem rozhodnutí, ale já osobně jsem ráda, že jsem si to odseděla - určitě to pro mě nebyly zbytečný dvě hodiny.
ALE! Při učení určitě využívejte prezentací z přednášek v ISu!!! (Kromě těch od PB, ty jsou prostě směs random písmen, bez hlubšího smyslu). 

ZKOUŠKA & PŘÍPRAVA NA NI

No. Tak tohle je VELMI individuální. Záleží, jestli máte fyziologii první, nebo až po biochemce. Záleží, jak moc se jí věnujete přes oba semestry. Záleží i na způsobu, JAK se učíte.

Já osobně jsem s učením na zkoušku  (VELMI ZLEHKA) začala někdy na začátku března. Pomalu jsem začínala s neurem, opakovala obecku (fuj). K tomu jsem se učila i na semináře. Jak jsem už psala, primárně jsem čerpala s Guytona. A hodně z Lindy. Občas mi učení přerušily testy z biochemky, který jsem teda moc času nevěnovala - ale že bych na ni úplně kašlala, to zas ne. ( I když o zkouškovým jsem věděla naprostý kulový a litovala, že jsem tomu nedala víc času. ) Pořádně jsem se do toho opřela až v květnu a na zkoušku jsem šla na začátku června.

Test mi nepřišel zas tak v pohodě, jak všichni říkali. Bylo tam pár sporných otázek (a jedna naprostá kravina) - ale zvládnout se to dalo. Ještě platí, že na termínech na konci zkouškového jsou vstupní testy fakt TĚŽKÝ (resp. těžší, než na začátku zkouškovýho).  Na jednom z posledních termínů test z 25 lidí nedalo 21; na mém termínu to bylo myslím tak, že z 30 lidí dalo 28.
U praktické jsem si vytáhla PŘESNĚ to, co jsem nechtěla, ale po pár zmatených větách a asi dvou otázkách zkoušející jsem šla spokojeně s známou v kartě. Bylo to rychlý a za mě v pohodě. Pokud si vás ale vezme Al Kaida (MAK) nebo IS, už to tak moc easy peasy není. Teoreticky se dá ovlivnit, ke komu půjdete; když je asistent, který vám je sympatický, volný, zkuste na něj kývnout a naznačit, že jste hotovi s přípravou.

No a ústní..  tady se teprve projeví, jak velký štěstí máte. Protože tahle zkouška je především o štěstí. Můžete to umět sebelíp, ale pokud si vytáhnete otázky, který vám úplně nesednou a ještě k tomu dostanete jednu z dua B&N, tak to může být dost nepříjemný zážitek.
Na přípravu máte dost času (napište si ji - co nejvíc, co nejlíp; sice u PB je vám naprosto k ničemu, ale taková MN i MB na ni fakt koukaj!!!!) , pak vás asistent odvede k danému zkoušejícímu.
Připravte se na to, že tahle zkouška je v 95% DIALOG. Ať vás zkouší MN, MB nebo PB., po první větě (maximálně po druhý) vás přeruší a ptaj se vás na různý věci. I když s danou otázkou souvisí VELMI okrajově.
Důležitý je zachovat klid. Nenechat se vydeptat (což platí hlavně, pokud vás zkouší MN, ta umí vystresovat jen tím, jak kouká) a nevzdávat to. (A taky si myslím, že je docela plus, když působíte přiměřeně sebevědomě, pěkně nahlas pozdravíte, usmíváte se; ono to vystupování a to, jak se vyjadřujete, hraje dost velkou roli.)
Moje zkouška byla naprosto v pohodě a nemůžu říct nic negativního.  Ale zkušenosti kámošek a spolužáků byly naprosto opačný (jejich slovy: "TO BOLO ODPORNÉÉ" ) ; takže je to fakt závislý na tom, jak se daný zkoušející vyspí, jestli si dal dobrý Latéčko, jestli se náhodou nepohádali s manželem a nebo jestli je zrovna Měsíc v úplňku. 
U každýho ze zkoušejících existuje poměrně dobrá šance, že tu zkoušku dáte. Není pravda, že
- "fyziola je neudělatelná!!!"
- "vyhodila mě ještě před tím, než jsem začala mluvit!"
-  "profesor vyhazuje jen holky!!"
- "jedno slovo špatně a hned jsem letěl"
- "vyhodíte tě jednou, vyhodí tě pak už vždyckyyyy!!!!"
Nevěřte všem fámám. Tak 47% toho, co uslyšíte během roku, je bullshit. Fakt.

Závěrem bych chtěla říct, že při učení fyziologie je důležité propojovat si věci; nebiflete se informace jak leží a beží v Novákovi - ptejte se sami sebe PROČ je daná věc tak a tak; bavte se o tom s spolužáky, když něco nechápete, ptejte se třeba na cvikách či v seminářích, googlete, využívejte zahraniční zdroje na internetu, koukejte na videa na youtube. Když fyziole věnujete aspoň nějaký čas přes semestr, vrátí se vám to o zkouškovým, fakt. Některý věci, když pochopíte, tak v při opakování zaberou 57552x méně času. (Ale ehm.. i ve fyziologii je hodně věcí, co se prostě musí člověk naučit nazpaměť, zas to není JEN čistá logika.)

Držím vám všem, budoucím druhákům, palce, abyste si fyziologii aspoň trošičku oblíbili & aby vaše zkouška nebyla zas tak hrozná. 
Kdybyste měli COKOLIV, dotazy, připomínky,  pište tady do komentářů, na ask, nebo na nesnasimkrev@gmail.com.
P.S.1: Zkouškové v létě v druháku je odporný! Naberte o prázdninách (teď, ale především v zimě) co nejvíc sil.
P.S2: Pokud si při učení fyzioly neustále připadáte jako retard a naprosto neschopný tupec s IQ 10, kterýmu to do hlavy ABSOLUTNĚ neleze....
věřte, že nejste sami.
Je to normální.